JAK CO NEJLÉPE NAMAZAT LYŽE?

"Lyže nelze namazat ideálně, nanejvýš optimálně." Když budete dodržovat určité zásady, pojede se vám určitě lépe. Existují dvě skupiny vosků: stoupací a skluzné. Stoupací vosky dále dělíme na tuhé vosky a klistry. U stoupacích vosků platí obecně pravidlo, že čím je barva vosku bližší studené (modrý, zelený), tím tvrdší je vosk a používá se do větší zimy. A naopak, vosky teplých barev (fialová, červená, žlutá) se aplikují spíše při teplejších klimatických podmínkách.

STOUPACÍ VOSKY
Tuhé vosky se používají na čerstvý jemnozrnný sníh nebo na starší sníh, který neprošel oblevou. Výrobci rozdělují vosky většinou podle teploty a vlhkosti vzduchu. Mažou do stoupací komory ve slabých vrstvách, které se upravují korkem (může být i syntetický) tak, aby rozkorkovaná lyže byla hladká. Pro kvalitnější odraz je lepší mazat ve 2 a více samostatně korkovaných vrstvách.
PRAŠAN - sníh při teplotách -5 stupňů a nižších, nejjednodušší mazání - sen každého klasika.
Čerstvý prašan: doporučený vosk V40 modrý extra, v případě, že lyže podkluzuje, použijte ještě jednu vrstvu V40 modrý extra nebo V45 fialový speciál.
Přemrzlý prašan - sníh starší a často poměrně špinavý. Mažeme většinou více vrstev, na delší trať je lepší zažehlit podklad. Nejpoužívanější vosky: SWIX V30 modrý, V40 modrý extra.
VLHKÝ SNÍH - sníh v rozmezí -2 až -5 stupňů. Nedělají se zrcátka ve stopě. Na čerstvý i starší sníh se používají stejné vosky, nejčastěji fialové. Mazat je nejvýhodnější ve více vrstvách. Nejpoužívanější vosky: SWIX V45 fialový speciál, V50 fialový.
MEJDLO - sníh okolo 0 stupňů - noční můra klasiků, kdy je lepší zůstat doma. Pokud se pokoušíte namazat, pak bohužel neexistuje univerzální vosk, který by se dal použít. V případě, že sněží, lepí se sníh většinou úplně na všechno a klasicky lze jet i na lyžích bez vosku. Při mejdle, kdy stopa vypadá jako jedno dlouhé zrcadlo, obvykle kombinujeme klistr/tuhý: slabou vrstvu klistru necháme vymrznout a překryjeme ji tuhým voskem a opatrně korkujeme. Nejpoužívanější vosky: SWIX V55 červený speciál tyv. Sádlo, SWIX - klistry K21n stříbrný universal.
MOKRÝ SNÍH - sníh při teplotách nad nulou, který neprošel oblevou. Nejpoužívanější vosky: SWIX V60 červený.

TEKUTÉ VOSKY – KLISTRY
Používají se na hrubozrnné sněhy - firny, tedy na sněhy prošlé oblevou, krystalický sníh. Mažou se v kratší mazací komoře, protože vrstva klistru je vždy silnější než u tuhých vosků. Nanáší se v krátkých čárkách do tvaru tzv. stromečku. Roztírají se nejlépe dlaní. Jednotlivé druhy se mohou míchat mezi sebou. Klistry mažeme přímo na skluznici většinou v jedné vrstvě.
ZMRZLÝ SNÍH - neboli tzv. leďák, kdy je stopa po oblevě tvrdá a zmrzlá. Aby vosk na lyži vydržel, je nutný podkladový modrý klistr, tzv. "guma", která zabraňuje rychlému sjetí namazaného vosku nebo roztažení klistru do skluzových ploch. Maže se vždy v co nejtenčí vrstvě. Vzhledem k tomu, že se jedná o tvrdé klistry, je dobré je mazat v teple. Na vrch se používají fialové klistry. Pokud samotný fialový klouže, tak se kombinuje s univerzálními klistry. Nejpoužívanější vosky-  podkladové klistry SWIX KR30 modrý, vrchní vrstva KR40 fialový, KR 50 flexi.
Hrubozrnná sůl - sníh, který má velké krystaly, ale nedrží pohromadě - přesýpá se. Stopa bývá hluboká. Opět se maže na podkladový klistr. Tento sníh je poměrně špinavý, proto se používají do kombinace stříbrné klistry. Sůl zpravidla přechází od zmrzlé k vlhké, kdy ve stopě vznikají zrcátka. Nejpoužívanější vosky: SWIX KR40 fialový, KR50 flexi, K21n stříbrný universal.

MOKRÝ SNÍH - většinou jarní špinavý sníh - mokrý firn. Guma se používá jako podklad, aby se klistr neroztahoval do skluzových ploch. Nejpoužívanější vosky: SWIX KR60 červený,K 22n bílý universal.
Mokrý sníh s jemnějším zrnem - sníh, kdy už podkluzují tuhé vosky. U jemnějšího zrna často vznikají ve stopě zrcátka. Nejpoužívanější vosky: SWIX KR60 červený, KR70 žlutý, K21n stříbrný universal, K22n bílý universal.

PARAFÍNOVÁNÍ SKLUZNIC BĚŽECKÝCH LYŽÍ
Proč se lyže vůbec parafinují? Aby jely. A také aby se skluznice chránila a déle vydržela. Jak často je třeba parafínování provádět? Nejlépe po každém lyžování.
Příprava lyže - před parafínováním je třeba skluznici nejdříve řádně vyčistit. U klasických lyží parafínujeme pouze skluzové plochy - tzn. vše kromě stoupací komory. Pokud bychom naparafínovali i mazací zónu, nedržel by na ní potom stoupací vosk. Pomocí žehličky nakapeme nebo naneseme parafín rovnoměrně na skluznici a zažehlíme (při 80 - 130 °C podle tvrdosti parafínu). Optimální je parafín rozžehlit jedním tahem rovnoměrně. Žehlička nesmí ale na jednom místě zůstat déle, spálila by se skluznice. Pokud lyže není dokonale rovná, je lepší se na taková místa vrátit a dožehlit je. Naparafínovanou lyži je potřeba nechat vychladnout - alespoň 1/2 hodiny. Nejideálnější je lyži parafínovat ihned po použití a stáhnout až bezprostředně před další jízdou.
Stažení parafínu - vychladlý parafín je třeba ze skluznice stáhnout. Začínáme vyčištěním žlábku a hran - pak stáhneme zbývající plochu plexi škrabkou od špičky k patě lyže. Na skluznici nesmí zbýt žádná vrstva parafínu!